Pavel Rada (* 1940)  narodil se v Praze, jeho maminka pocházela ze Žižkova, ale obecnou školu (na dnešní poště) i měšťanskou školu (na dnešním úřadě) vychodil v Mníšku. V roce 1954 se šel učit kovářem do Tatry Smíchov (dřívější Ringhofferovy závody). Po vyučení dostal umístěnku do Čenkovských strojíren, kde až do roku 1966 pracoval na zápustkovém kování a již jako šestnáctiletý sloužil noční šichty. V průběhu práce v Čenkové si v devatenácti letech odsloužil vojenskou službu v Chrudimi u letectva. V roce 1966 přešel do Kovohutí Mníšek jako zámečník pod mistra Václava Havránka. Zde pracoval až do důchodu v roce 1995.

Mohl byste nám říci, co si pamatujete z činnosti Okrašlovacího spolku na Mníšku?

Z osobní zkušenosti si vpodstatě nepamatuji nic. Už podle ročníku narození vidíte, že jsem byl po válce dítě a tyhle věci mě nezajímaly. Z vyprávění vím, že Okrašlovací spolek vysazoval kaštany a lípy na náměstí. Taky pořádal zábavy v sokolovně, ale to je tak všechno co bych dal dohromady.

Jaký máte nejstarší obecný zážitek z města či okolí?

Neřekl bych přímo nejstarší, ale utkvělo mi v paměti, když spouštěli v roce 1953 na fabrice rotační pece, že jsme se tam byli se školou podívat. Pamatuji si taky čerpací stanici na naftu  u Šťastného v hospodě U koruny, byla tam taková svítící reklama. Pro mě byl silný zážitek, když nás v roce 1966 vystěhovali z naší Velké restaurace na sídliště. Rodiče to těžce nesli, určitě to mělo vliv i na jejich smrt.

Proměnilo se v průběhu času nějak zásadně místo, kde nyní žijete ?

Neřekl bych, že zásadně, ale zaznamenal jsem hlavně změny u nás ve Velké restauraci. Když otec přebíral v roce 1953 hospodu, bylo tu ještě hodně věcí z minula, které teď již neuvidíte. Například za hospodou na zahradě byl kuželník nebo napravo vedle vjezdové brány z Pražské ulice byly zakryté stáje a parkování pro povozy. Teď již po obojím není ani stopy. Hodně zmiňovaný bývá obraz na východním průčelí, který snad znázorňoval Valdštejna. Po válce když se dělala fasáda, tak obraz zanikl. Taky to více žilo v celé hospodě. Nahoře nad výčepem a restaurací byl sál, kde se před válkou konaly zábavy. Třeba o pouti byly na Mníšku tři zábavy. Jedna u nás (u Radů), druhá v sokolovně a třetí v Trucovně naproti dnešní poště. Zábavy bývaly i na zahradě za hospodou. Taky se v horním sále promítalo, když se kolem roku 1962 opravovalo kino. Nakonec tam byla v šedesátých letech vinárna a pak se to přepažilo a udělaly se z toho pokoje. Bydleli tam PTPpáci (příslušníci pomocných technických praporů - neozbrojená složka armády složená z “nespolehlivých” vojáků), když stavěli cestu na Skalce nebo Staré sídliště. V novější době určitě stojí za zmínku schůze Sparta klubu v salonku za restaurací. Bezprostřední změny v okolí jsou změna původní cukrárny p. Klusáčka na policejní stanici. Taky se zboural  dům  pod touto cukrárnou, ale to není tak vzdálená historie. Pamatuji si jak pan Klusáček jezdil prodávat s vozíkem na pouť na Skalku. Z reality našeho okolí můžu ještě připomenout prodej pana Krupičky před Narpou (dnešní papírnictví) na chodníku nebo obě benzinové stanice - jedna byla v místě dnešního výjezdu z náměstí, tady prodával pan Haken a druhá byla na místě dnešní zastávky na Dobříš.

.

děkuji za odpovědi D.Bílek

Dolní část náměstí s Velkou restaurací

Slavnostní spuštění pecí

Rotační pec